Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Oskaři 2023 aneb když jsou skutečné příběhy lepší než filmy

Život mnohdy píše lepší příběhy než by si kdokoliv z nás dokázal vymyslet. Nebo vysnít. Oskarový triumf vietnamského herce Ke Huy Quan je důkazem toho, že je třeba svým snům věřit, i když se všem okolo mohou zdát nereálné 

Dívali jste se v pondělí na Oskary? Já taky ne, protože u nás přímý přenos padl na 8 hodin ráno, a to mám na práci jiné věci. Ale výsledky jsem zaznamenala a chtěla bych připomenout, že Michelle Yeoh a Ke Huy Quan, kteří si letos odnesli tu malou zlatou sošku, jsou kromě jiného taky od nás z Hongkongu. Michelle Yeoh se sice narodila v Malajsii, ale začátky její herecké kariéry jsou spjaty se zlatou érou hongkongského filmu. Zmínila to koneckonců i ve svém děkovacím projevu. 

 

O Michelle se všude píše hodně, proto se zaměřím na Ke Huy Quan, který dostal Oskara za nejlepší vedlejší mužskou roli. Poprvé jsem o něm slyšela před několika týdny na přednášce o politických uprchlících z Vietnamu a jejich složitém přežívání v narychlo spíchnutých táborech v Hongkongu. Ke Huy Quan je jedním z několika vietnamských uprchlíků, kteří se odrazili od dna zoufalství hongkongských internačních táborů a dotáhli to daleko ve světě velkého byznysu a v případě Ke až do Hollywoodu. 

 

Pojďme se podívat, jak se to všechno seběhlo. Mezi lety 1975 a 2000 připlulo do Hongkongu po moři na 211 000 uprchlíků z Vietnamu. Největší vlna přišla po pádu Saigonu, kdy jen v roce 1979 připlulo z jižního Vietnamu po otevřeném moři do Honkgkongu 70 tisíc lidí. V historické literatuře jsou popisováni jako “boat people” (lidé z lodí), i když naprostá většina z nich viděla loď a moře poprvé na své strastiplné cestě do Hongkongu. 

 

Britská koloniální námořní policie byla zaskočena nejen množstvím uprchlíků, ale též tím na jakých plavidlech se do Hongkongu po moři dostali. Někteří dorazili k hongkongským břehům na archaických lodích s plachtami, které by se dobře vyjímaly v historickém filmu. Jiní na chatrných lodˇkách s plochým dnem, u kterých bylo zřejmé, že sloužily k přepravě po řece. Podle neoficiálního odhadu jednoho britského důstojníka námořní policie se do Hongkongu po moři dostalo asi jen 50 procent těch, co se na tuto nebezpečnou cestu vypravili. Zřejmě i toto měl Ke Huy Quan na mysli, když ve své děkovné řeči zmínil, že jeho cesta za americkým snem začala na lodi. 

 

Ke Huy Quan se narodil v roce 1971 do čínské rodiny v Saigonu, v jižním Vietnamu. Byl jedním z osmi děti a rodina se při útěku z Vietnamu rozdělila. Ke Huy Quan s otcem a několika sourozenci skončili v Hongkongu a matka s druhou částí rodiny se dostala do Malajsie. Sešli se všichni opět v roce 1979 v jižní Kalifornii, kde dostali povolení se usadit. 

 

Ke Huy Quan měl velké štěstí, že přežil cestu po moři do Hongkongu, ale ještě větší štěstí že ve zdejším uprchlickém táboře strávil jen jeden rok. Podle očitých svědků byly životní podmínky v táborech otřesné. Jeden tábor byl například postupně vybudován na neobydleném ostrově, kde zpočátku nebylo vůbec nic. Ani pitná voda. Ti, co peklo uprchlických táborů přežili, vzpomínají na beznaděj, obavy z budoucnosti a strach z vietnamských kriminálních gangů, které tábory ovládaly a bojovaly mezi sebou o kontrolu. Vzpomínají též na to, jak viděli to krásné město plné světel a jak moc si přáli, aby mohli v Hongkongu začít svůj nový život. Toto přání se většině z nich bohužel nesplnilo. Hongkong nepodepsal Ženevskou dohodu o přijímání uprchlíků a na základě toho odmítl Vietnamcům poskytnout možnost legalizovat jejich pobyt. Poskytl jim pouze dočasné útočiště v táborech, kde čekali na to, až je přijme některá další země. Mnozí prožili v nejistotě a ve velmi těžkých podmínkách řadu let. Ti šťastnější z nich (celkem jich bylo 143 700) byli nakonec přijati v USA, Kanadě, Austrálii a Velké Británii. A jedním z těchto šťastlivců byl i nový držitel Oskara, Ke Huy Quan: “Má cesta začala na lodi. Strávil jsem rok v uprchlickém táboře a nějak jsem skončil tady, na největší scéně v Hollywoodu. Říká se, že příběhy jako tento se stávají jen ve filmech. Nemůžu uvěřit, že se to stalo mně. To, to je americký sen.”

Autor: Marketa Moore | středa 15.3.2023 2:53 | karma článku: 7,37 | přečteno: 341x
  • Další články autora

Marketa Moore

Vánoce jsou sbaleny, ale nezoufejme. Přichází Rok Králíka

“Leden za kamna vlezem" nepatříval mezi mé oblíbené měsíce. Po rozsvícených Vánocích a Silvestru jakoby se zhaslo a celý svět se pohroužil do neutěšeně pochmurné mlhy krátkých dní a dlouhých zimních večerů...

20.1.2023 v 4:20 | Karma: 9,56 | Přečteno: 213x | Diskuse| Ostatní

Marketa Moore

Vítaní prvního občánka v posledním rouškovém skanzenu na světě

Jako každý rok nám 1. ledna přinesla média zprávu o tom, kterým šťastným rodičům se v Hongkongu narodilo první dítě v roce 2023. Letos to byl chlapeček Aden, který přišel na svět 43 minut po půlnoci.

12.1.2023 v 10:45 | Karma: 11,39 | Přečteno: 252x | Diskuse| Ostatní

Marketa Moore

Hongkong po 25 letech (1): Jedna univerzita, dva tábory a my ostatní

?Některé otázky týkající se Hongkongu mi v hlavě rezonují ještě dlouho poté, co rozhovor skončil. Otázka, kterou mi položil Vladimír Kroc letos v červenci v Praze, je jednou z nich: Jak se Hongkong změnil za posledních 25 let?

25.11.2022 v 10:48 | Karma: 15,17 | Přečteno: 302x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Cestování pro pokročilé aneb reality show zvaná Návrat do Hongkongu (NDHK)

Píše se rok 2022, ale Návrat do Hongkongu stále patří mezi jednu z nejnáročnějších cestovatelských disciplín. Na stupnici obtížnosti bych toto dobrodružství zařadila ještě před cestu do Severní Koreji před covidem.

1.9.2022 v 2:30 | Karma: 13,07 | Přečteno: 442x | Diskuse| Cestování

Marketa Moore

Cestování v době covidové (2): Karanténní hotely aneb nejen cesta ale i návrat je cíl

Všude ve světě už sice covid skončil, ale v Hongkongu se čas zastavil v roce 2020. Covidová opatření a restrikce stále řídí naše životy a terorizují místní obyvatelstvo.

22.6.2022 v 12:04 | Karma: 29,32 | Přečteno: 3591x | Diskuse| Cestování

Marketa Moore

Sobota 35. května byl den, kdy se před 33 lety v Pekingu nic nestalo

Přípravy na den, kdy se nic nestalo, začaly letos v Hongkongu nezvykle brzo. Už dva dny před ním, jsme byli upozorněni, že nemáme chodit sami do parku. Nedoporučovalo se také nosit květiny, svíčky nebo trička s nápisy.

8.6.2022 v 5:57 | Karma: 21,80 | Přečteno: 741x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Svátek dračích člunů v naši hongkongské česko-anglické domácnosti

Dnes je sice pátek, ale v Hongkongu slavíme Svátek dračích člunů ???, též zvaný Tuen Ng, a tak máme opět volno.

3.6.2022 v 6:52 | Karma: 12,62 | Přečteno: 285x | Diskuse| Ostatní

Marketa Moore

Jak jsme jeli do Sin-ťiangu a neporušili žádný zákon

Do Sin-ťiangu jsem se měla namířeno už od svých studentských let v Pekingu. Nakonec jsem tam ale docestovala až v roce 2017 a byl to nezapomenutelný zážitek, při kterém neutrpělo žádné zvíře, rostlina ani zákon.

19.5.2022 v 10:48 | Karma: 17,49 | Přečteno: 752x | Diskuse| Cestování

Marketa Moore

Cestování v době covidové (1)

V posledních dvou letech pro nás představa cestování nebyla spojena s radostí, ale s nesmírným stresem. Jak prohlásila moje rakouská kamarádka Tina, plánovaní cestování z Hongkongu a zpět je dnes podobně dobrodružné, jako

12.5.2022 v 9:40 | Karma: 14,04 | Přečteno: 521x | Diskuse| Cestování

Marketa Moore

O Svátku Čistého Jasu a o naději

Tradiční čínský svátek Čching Ming neboli (kostrbatě přeloženo do češtiny) Svátek Čistého Jasu, letos případl na 5. dubna. Je to den, kdy si lidé připomínají své příbuzné, kteří je předešli v cestě onen svět.

6.4.2022 v 17:18 | Karma: 9,47 | Přečteno: 109x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Na nákupech…jako na lovu pokladů

Fotografie prázdných regálů od zeleniny v hongkongských obchodech obletěly celý svět. Nedostatek potravin je ale dnes jedním z našich nejmenších problémů

14.3.2022 v 11:01 | Karma: 13,01 | Přečteno: 445x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Hongkong a Ukrajina (a tak trochu i Austrálie a Polsko)

V druhé polovině února jsem se sešla na kafe s mou kamarádkou Natashou. Natashu znám už mnoho let a mrzelo mě, že jsme se dlouho neviděly. Naše poslední setkání před 13 lety si pamatuji přesně. Natasha byla totiž poslední člověk,

10.3.2022 v 10:10 | Karma: 13,90 | Přečteno: 430x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Na Tři Krále o krok dále…a o dva roky zpátky: očkování, omikron a nový lockdown

Když jsem na Tři Krále napsala K+M+B 2020, zarazila jsem se. Už je přece rok 2022. Přesto byl můj pocit pochopitelný. S příchodem omikronu si v novém lockdownu připadáme, jako bychom cestovali časem a ocitli se o dva roky zpátky

14.1.2022 v 5:32 | Karma: 13,93 | Přečteno: 468x | Diskuse| Společnost

Marketa Moore

Silvestr a Nový rok na ostrově Cheung Chau

Silvestr na Cheung Chau byl poklidný. Žádný virvál v podobě petard a ohňostrojů se nekonal. Pro místní rybáře to byl večer jako každý jiný. Ale pro nás, turisty z ostrova Hongkongu, tam měl začátek roku 2022 zvláštní kouzlo

10.1.2022 v 11:29 | Karma: 16,47 | Přečteno: 260x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Jak jsme slavili Štědrý večer aneb možná přijde i Ježíšek

Štědrý den byl letos v Hongkongu opět neobyčejný. Nejprve dobrá zpráva. Po počátečních dramatech pokročilých začátečníků, se nám nakonec podařilo sehnat vánoční strom. Oproti očekávaním strom dorazil k nám přímo domů 14.12.

4.1.2022 v 11:04 | Karma: 16,16 | Přečteno: 402x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Hongkong na talíři (1): Dim sum pro začátečníky

Když se mě někdo zeptá, jaká máme v Hongkongu zvláštní jídla, jako první mě napadne dim sum ??, což v překladu znamená “lehce se dotknout srdce”. Láska prý prochází žaludkem, ale dim sum...ten pohladí přímo vaše srdce

9.12.2021 v 6:26 | Karma: 22,52 | Přečteno: 623x | Diskuse| Cestování

Marketa Moore

Jak jsme v Hongkongu slavili Mikuláše

Oslavy Mikuláše jsme prvních pár let v Hongkongu vůbec neřešili. Tato situace se (stejně jako celé naše životy) změnila až s příchodem Juniora.

5.12.2021 v 17:25 | Karma: 16,14 | Přečteno: 299x | Diskuse| Osobní

Marketa Moore

Listopadové písně z Hongkongu

17. listopadu jsem oslavila procházkou po tržišti ve čtvrti Wanchai. Vzpomínala jsem na tento den před 32 lety, kdy jsme se vraceli do Prahy z Itálie, kam nás tehdy komunisti na krátkou chvili vypustili na svatořečeni Anežky České

19.11.2021 v 9:42 | Karma: 10,55 | Přečteno: 157x | Diskuse| Společnost

Marketa Moore

Malé ohlédnutí za měsícem říjnem v Hongkongu: maraton, vojáci a političtí vězni

Říjen byl letos náročný. Zahájili jsme ho státním svátkem ČLR. Poté začalo zpřísňování proti-covidových opatření, i když tu v komunitě žádný covid není. V ulicích častěji potkáváme vojáky z Číny. Ale Hongkong stále dýchá a žije

2.11.2021 v 9:35 | Karma: 10,31 | Přečteno: 167x | Diskuse| Společnost

Marketa Moore

“I kdyby trakaře padaly” aneb jak jsme volili v Hongkongu

?Volební pátek nezačal dobře. Venku se ženili čerti a Junior ráno zkoumal předpověď počasí s nadějí, že bude zrušena škola. Bohužel marně. Až v sobotu se tajfun Lionrock přiblížil k Hongkongu a vláda doporučila nevycházet ven

12.10.2021 v 6:24 | Karma: 11,83 | Přečteno: 316x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 31
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 523x
Více než 25 let jsem doma v Hongkongu. Píšu o životě tady z pohledu Češky v bývalé britské kolonii pod čínskou správou. A též o cestách i necestách po Asii a okolí.

Postřehy a obrázky z každodenního života na Facebooku na stránce "Byl jednou jeden přístav" @pristavHongKong

Seznam rubrik