Cestování v době covidové (1)

V posledních dvou letech pro nás představa cestování nebyla spojena s radostí, ale s nesmírným stresem. Jak prohlásila moje rakouská kamarádka Tina, plánovaní cestování z Hongkongu a zpět je dnes podobně dobrodružné, jako 

plánování cesty na Měsíc. I když asi ani to přirovnání není dost přesné. Cestování z Hongkongu a zpátky dnes poskytuje více adrenalinu, rizika a nejistoty než cesta na Měsíc. Přesto jsme přemýšleli, zda bychom neměli nabrat kuráže a zkusit letos v létě cestu do Evropy. Naposledy jsme jako rodina byli mimo Hongkong lyžovat v Japonsku v lednu 2020. A když tam lyžaři z Číny úplně vykoupili roušky v celém Tokiu, bylo nám jasné, že se blíží něco hodně špatného. 

Po dvou a půl roce cestování po Hongkongu a jeho ostrovech…pomalu sbíráme odvahu k cestě do Prahy a možná i za rodinou Londýna. Ten Londýn je trochu s otazníkem, protože hongkongská vláda už dvakrát na několik měsíců zakázala veškeré přímé lety z Velké Británe  a přílety kohokoliv, kdo tam kdy pobýval. Přesněji řečeno všem těm, co v Británii pobývali déle než dvě hodiny v posledních třech týdnech. Což znamená, že zákaz vstupu do Hongkongu měl kdokoliv, kdo třeba v Londýně jen přestupoval. V dubnu tyto zákazy sice vláda odvolala, ale není vůbec jísté, co je napadne příští měsíc. 

Objednávání letenek bývalo mou oblíbenou zábavou a před covidem jsem cestovali, co to šlo. Ale asi nikdy nezapomenu na ten moment, kdy jsem někdy před dvěma lety otevřela v telefonu aplikaci Skyscanner a dívala se do prázdna….z Hongkongu prostě nebyly žádné lety. Vůbec. Nikam. 

Dnes je situace o poznání lepší v tom, že lety existují. A dokonce ani nejsou drahé. Nejlevnější nabídku měl Finnair - do Prahy a zpět stejná cena jako do Singapuru. Ale namátkový pohled na letovou dráhu z Hongkongu do Helsinek by vyvolal v každém, kdo jen trochu sleduje zprávy, vlnu zděšení. Ne, opravdu nebudeme chtit cestovat tisíce kilometrů v ruském vzdušném prostoru. 

Další zajímavou nabídku měla Lufthansa. Ta se v posledních letech naučila nové triky u nízkonákladových společností. Platí se úplně za všechno, i za zavazadlo, i za to, že jako rodina chceme sedět společně. Nebo alespoň poblíž. Manžel rád tvrdívá, že cestuje nalehko, ale 8 kg pouze příručního zavazadla zavrhl i on. No a úplně nejpodstatnější pro nás bylo, aby nám vrátili peníze, pokud let zruší. Protože rušení letů je dnes v Hongkongu na denním pořádku. Přímé lety z různých zemí zakazuje už téměř pravidelně na několik měsíců hongkongská vláda. Mimo to dává zákazy jednotlivým leteckým společnostem, které přivezou lidi, co mají po příletu do Hongkongu pozitivní test na covid. Je záhadou, jak je to možné, když všichni mají negativní PCR test na odletu, ale zřejmě tu bude háček v citlivějších testech v Hongkongu, které zachytí i zbytkový neaktivní covid v těle. Proto zřejmě hongkongská vláda opakovaně odmítá přiznat, jaká jsou v Hongkongu kritéria “pozitivity”. Je docela dobře možné, že člověk, který má v Praze negativní PCR test, může mít v Hongkongu na letišti test pozitivní. 

No a do třetice všeho dobrého ruší lety i samy letecké společnosti. Některé (snad dočasně) pozastavily všechny lety do Hongkongu, jiné lety do Hongkongu výrazně omezily a některé preventivně ruší jen některé konkrétní lety. Lufthansa mi přišla jako dobrá volba, protože od hongkongské vlády zatím letos nedostala žádný zákaz. Tento hezký pocit ale trval jen do té doby než mi došlo, že Lufthansa do Hongkongu přestala lítat. Ale letenky na červen nám prodali…začínala jsem se modlit. 

Drama na sebe nedalo dlouho čekat. Nejpve změna délky letu. Ano, chápu, nepoletí přes Rusko a Ukrajinu a tudíž se místo 11 hodin poletí do Frankfurtu hodin 14. Pak nám změnili den odletu. Dobře, přizpůsobíme se. Ale třetí změna mi naprosto vyrazila dech. Manžel mi nahlásil, že nám bez náhrady zrušili zpáteční let do Hongkongu. To už bylo trochu moc i na mě. Zpáteční let do Hongkongu totiž není vůbec žádná legrace. Musíte mít naprostou jistotu, kdy přesně do Hongkongu dorazíte, protože si musíte objednat karantenní hotel na 7 dní. Bez této rezervace vás vůbec nepustí do letadla. 

Přemýšlela jsem, jestli kliknout na tlačítko “refund”, ale pak jsem si řekla, že by mě zajímaly myšlenkové pochody lidí v Lufthanse a rozhodla jsem se zavolat na přiložené telefonní číslo. Ozval se pouze automat, zmačkněte 1, 2, 3, hudba…a “nemůžeme s vámi hovořit, jsme plně zaneprázděni”. Ale když mi nabídli možnost účastnit se průzkumu, důrazně jsem klikla na ANO. Měla jsem toho hodně na srdci, co jsem Lufthanse chtěla důrazně sdělit. A přesně v tu chvíli se na druhé straně drátu někde z Frankfurtu ozval lidský hlas. Zněl docela normálně, a tak jsem potlačila veškeré emoce a věcně vysvětlila svůj problém. Paní s lehkým německým přízvukem byla velmi chápavá a nabídla mí pomoc. To mě trochu zaskočilo, ale neprotestovala jsem. Po 45 minutách hovoru, klikání a čekání jsme mezi Hongkongem a Frankfurtem všechno vyřešily. Máme opět zpáteční let, jen jsme musela znovu zaplatit za to, abychom seděli spolu. 

Cítila jsem velkou úlevu. Tak možná nakonec skutečně v červnu poletíme do Prahy. Než jsem se s mnoha díky rozloučila, ještě mě napadlo se zeptat: “A bude Lufthansa v červnu opět lítat do Hongkongu?” Na druhé straně nastalo rozpačité ticho. A já jsem málem spadla pod stůl. Co jsme to tu vlastně těch 45 minut řešily? Tohle přece měla být má první otázka! Nakonec z té milé paní z Frankfurtu vypadlo: “No do Šanghaje v červnu určitě lítat nebudeme.” To chápu, ale vůbec to s mou otázkou nesouviselo. Zajímal mě opravdu jen ten Hongkong. 

“A co do Hongkongu?,” otázala jsem se znovu. Opět nekonečné ticho…klikání…ticho…klikání…”Do Hongkongu asi ano…” A pak ještě nějaké nesrozumitelné argumenty o tom, že někdo letěl do Hongkongu se špatným pasem…. Ne, paní mě skutečně neuklidnila. Letenky sice máme, ale drama začalo už pár měsíců před plánovaným odletem. Trochu mě potěšila zpráva na Twitteru, že Lufthansa prý skutečně plánuje v červnu obnovit lety do Hongkongu. Ale nic není jisté. A teď mě čeká další martýrium: hledání karanténního hotelu. Připravuju se na další vlnu stresu a utrpení. Docela se mi příčí dobrovolně si objednat a zaplatit týden věznění v hotelu. Cestování z Hongkongu a zpět v době covidové skutečně není žádná radost. Začínáme uvažovat o tom, že bychom mohli strávit už v pořadí třetí poklidné léto doma. A vyrazit někam, kam můžeme bez letenek a bez karantény. Třeba na ostrov Lantau nebo Cheung Chau.