Cestování v době covidové (2): Karanténní hotely aneb nejen cesta ale i návrat je cíl

Všude ve světě už sice covid skončil, ale v Hongkongu se čas zastavil v roce 2020. Covidová opatření a restrikce stále řídí naše životy a terorizují místní obyvatelstvo. 

Jedním z mnoha těžko řešitelných problémů je i možnost návratu do Hongkongu, pokud byste se  rozhodli vycestovat. Cestování z Hongkongu a zpět je v posledních dvou letech jen pro lidi s velmi silnými nervy. Nebudu vás unavovat všemi neustále se měnícími detaily různých nařízení, které dva roky poctivě studuji. Podívejme se, jaká je aktuální situace nyní, v čevnu 2022, kdy se mnoho lidí po více než dvou letech bez cestování, odhodlalo v létě navštívit své rodiny v Evropě. 

Prvním krokem v přípravě cesty je pořídit si letenku. To zní jednoduše, ale v době covidové i tady na vás čekají jisté zapeklitosti a nestandardní situace, které jsem popsala tady: https://moore.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=787157    . 

Další problém nastává, pokud se chcete po prázdninách do Hongkongu vrátit. V tomto případě je pro vás nezbytné mít potvrzenou a plně zaplacenou rezervaci v jednom z vládou schválených karanténních hotelů. Bez této rezervace vás vůbec nepustí do letadla na zpáteční cestě do Hongkongu. Dle současných nařízení musí totiž každý po návratu povinně strávit 7 nocí v karanténním hotelu na vlastní náklady. Nepředstavujte si ale pobyt v hotelu, kde si můžete zaskočit do bazénu, do fitka nebo hotelové restaurace. Během pobytu v karanténním hotelu jste zavřeni v pokoji bez možnosti byt’ jen překročit práh směrem ven a bez možnosti byť jen otevřít okno a nadechnout se čerstvého vzduchu. Za neuposlechnutí tohoto nařízení vám hrozí pokuta 20 tisíc hongkongských dolarů a 6 měsíců v opravdovém vězení. 

Tvrzením vlády, že tato opatření slouží k potírání covidu, už ale v roce 2022 věří málokdo. Poté, co několik lidí v karanténních hotelech zkolabovalo a několik tam dokonce o samotě a bez lékařské pomoci i zemřelo, se nedá argumentovat tím, že hlavním cílem celého restriktivního systému je ochrana zdraví. Obzvláště když i některým lidem, kteří dostanou v Hongkongu covid, je dnes povoleno se izolovat doma. Na druhé straně k lidem, co se do Hongkongu vracejí ze zahraničí a kteří jsou očkovaní (3 dávky) a mají za sebou několik negativních PCR testů, se hongkongská vláda chová jako k malomocným. Přestože jsou navrátilci zcela zdraví, očkovaní a mají v kapse několik negativních testů na covid v průběhu několika dní, po příletu do Hongkongu se stávají pouhým objektem karanténního systému a pozbývají základní lidská práva. Jejich jediným proviněním je, že se odvážili vycestovat. Za to jsou trestáni odnětím svobody na 7 dní a tučnou finanční pokutou, která jde do kapes karanténnich hotelů. Turistický ruch se vládě podařilo v posledních dvou letech úplně zlikvidovat, a tak je povinná karanténa v hotelech jediná možnost, jak finančně podržet mocnou lobby hotelových korporací.

My jsme s touto situací srozuměni. Ale úplně mě děsí, jaký jsme za ty dva a půl roku, co jsme z Hongkongu nevystrčili paty, udělali posun v našich myšlenkových pochodech. A v tom co pro nás je a není akceptovatelné. Před dvěma lety pro nás bylo nepředstavitelné, že bychom se po návratu do Hongkongu nechali dobrovolně zavřít na 14 dní doma s elektronickým náramkem na ruce. Jeden rok bez cestování přežijeme, říkali jsme si. Loni už byla povinná karanténa v hotelu, ale vláda neustále měnila podmínky - sazba přísné karantény se v některých obdobích vyšplhala až na 21 dní. Toto jsme naprosto zavrhli a rozhodli se strávit další léto doma v Hongkongu. 

Letos jsme dospěli k názoru, že jeden týden uvěznění v hotelu bychom mohli přežít. Ale chyba lávky. Tohle si řeklo i dalších několik desítek tisíc lidí, kteří také více než dva roky necestovali a neviděli své rodiny. Vláda na zvýšenou poptávku zareagovala tím, že snížila počet karanténních hotelů. Nový seznam hotelů, které budou k dispozici od 1. srpna, oznámila vláda zcela nečekaně minulý týden uprostřed noci. A nějakým nevysvětlitelným zásahem zřejmě nadpřirozených sil se stalo, že ve chvíli, kdy byl nový seznam hotelů vyhlášen, byly téměř všechny karanténní pokoje plné. 

Lidé v podpůrných skupinách na Facebooku si už více než dva roky sdělují tipy a strategie, mimo jiné i jak se dostat zpátky do Hongkongu, jak získat pokoj v karanténním hotelu a jak přežít karanténu. Jsou to dnes zdaleka nejpopulárnější skupiny mezi anglicky mluvícími obyvateli Hongkongu. V poslední době ale z většiny příspěvků čiší naprosté zoufalství. Nejzoufalejší jsou asi rodiče malých dětí, kteří mají zájem o větší nebo propojené pokoje. Těm navíc hrozí i rozdělení rodiny a případná separace dětí a rodičů, pokud někomu z nich vyjde v karanténě pozitivní test na covid. Zoufalí jsou i lidé, co se chtějí do Hongkongu vrátit třeba kvůli úmrtí v rodině a kvůli nedostatku karanténních pokojů, nemohou. Ale zoufalí jsme v podstatě všichni. 

Já jsem se do boje o karanténní pokoj odhodlaně vložila už 31. května. Identifikovala jsem asi 15 hotelů, které neměly vyloženě špatné recenze od těch, kteří si tam už odpykali svůj trest, a začala jsem si s těmito hotely dopisovat. Tyto snahy ale nikam nevedly. Ani telefonáty nevedly nikam. Komunikace byla velmi neuspokojivá. Karanténní pokoje prostě nebyly. Proto jsme se rozhodli v neděli dopoledne jeden karantenní hotel navštívit a dotázat se na možnost rezervace přímo na místě.

Vypadalo to tam takto

Karantenní hotely jsou opevněné jako nedobytné pevnosti, kde si odpykávají svůj trest hříšníci, co se provinili tím, že opustili Hongkong. Hotely sice nemají kolem vodní příkop ani minová pole, ale chrání je výstražné cedule a řetězy. Potenciální návštěvníky pak odhánějí podivné bytosti, které vypadají jako mimozemšťani. Možnost dostat se do recepce či mluvit s lidskou tváří tam vůbec nepřipadá v úvahu. 

A tak jen shrnu naše letošní rozpoložení. Přistoupili jsme na to, že po vycestování budeme muset podstoupit trest odnětí svobody na 7 dní a zaplatit tučnou pokutu. Ale pravidla hry se neustále mění a my nereagujeme dostatečně rychle. Všechna vězení jsou plná a provinilci, co se rozhodli letos v létě cestovat, bojují o to, aby je v některém karantenním hotelu přijali. Ti, kterým se to nepodaří, vypadávají z kola ven a návrat do Hongkongu jim nebude umožněn. 

Toto je smutný obrázek dnešní reality v Hongkongu. Získání pokoje v karanténním hotelu lidé přirovnávají k pocitům štěstí jako při výhře ve Sportce. Nejenže se tady lidé dobrovolně hrnou do vězení. Odnětí svobody v karanténních hotelech se stalo výsadou, o kterou lidi mezi sebou bojují. Perou se též o to, aby mohli zaplatit výpalné hotelům. A to vše s nejistým výsledkem, protože vláda může kdykoliv změnit podmínky návratu (mění je obvykle právě v době letních a vánočních prázdnin) nebo dát zákaz vstupu letenské společnosti, se kterou letíte. Nebo vám může let zrušit sama letecká společnost. A tím hrozí, že ztratíte i pokoj v karanténním hotelu, který jste si zaplatili. A tím se ocitáte znovu na startu a můžete začít připravovat svůj návrat opět od nuly. Na scéně se objevují nové elementy, které tu dříve nebyly moc rozšířené, jako úplatky, známosti a zrádní a záludní agenti, kteří vám za tučný poplatek celu v karanténním vězení zařídí. Anebo taky ne. Nic není jisté a všechno je možné. Držme si klobouky. Hongkongská hra na oliheň vstupuje do dalšího kola. 

P.S. Jen co jsem dopsala a zveřejnila tento článek, vyhrála jsem ve Sportce. Po třech týdnech stresu a ne příliš soustředěného úsili (několikrát jsem to v průběhu boje téměř vzdala) se mi nějakým zázrakem (bez známostí, bez úplatků a bez agentů) podařilo získat pokoj v karanténním hotelu. Nemáme ještě v žádném případě vyhráno, ale v ruletě zvané cestováni v době covidové - hongkongská edice, jsme postoupili na třetí level.